VELMI DOPORUČUJI: ČÍST DVOJKU AŽ PO PŘEČTENÍ JEDNIČKY

JEN TEHDY SE VŠE PROPOJÍ JAK MÁ

2

Dobrá, podařilo se nám z POTENCIÁLU ABSOLUTNA zkonkretizovat ZÁMĚR a díky němu se NEPROJEVENÉ proměnilo na PROJEVENÉ. Něco konkrétního se tedy bude dít. Něco se bude vyvíjet konkrétně. Aby se mohl konkrétní vývoj realizovat ve hmotě, je potřeba nachystat si hřiště, na kterém bude vývoj probíhat. Hřiště vymezuje prostor, ve kterém bude hra probíhat. Za pomezními čarami hřiště, lze sice také pobývat, ale to už se nejedná o účastníka hry, ale o diváka, který má možnost hru s odstupem sledovat jako divák. Hřiště vymezuje, tedy jinými slovy omezuje prostor. 

Existuje mnoho indicií, napovídajících, že princip rotace vytváří princip jin a jang. Já sám osobně jsem toto téma řešil formou úžasného snového sdělení a za sebe mohu říct, že to skutečně sedí. Podle skvělého badatele C. J. Callemana je nově objevená centrální osa strukturovaného vesmíru MAYSKÝM STROMEM ŽIVOTA! Podle něj jde o jakousi kosmickou superobří anténu, která ihned poté, co se ve Velkém třesku zrodila, vysunula svoje tři kolmá ramena, čímž dala vzniknout třem dimenzím našeho prostoru. Celá osa rotuje a tím generuje základní princip jin/jang. 

Princip polarity, tedy duality je oním hřištěm, na kterém se ta naše hra hraje. Teplo a chlad, světlo a tma, vlevo a vpravo, … to všechno jsou protiklady. Dva PROTI sobě kladené KLADY. Ani chlad ani teplo, ani vlevo ani vpravo samozřejmě není horší nebo lepší. Jednička, která je tvořena úsečkou, nám již „přednachystala“  princip dvou protilehlých hodnot, které se nachází na plynulé stupnici od jednoho kladu až ke kladu protilehlému.

Konkrétní záměr tedy už máme. Něco se bude dít. Bude „tóčo.“ Zkusme to tedy nyní roztočit. Nechme jedničku (úsečku – osičku) rotovat.

A hle, rýsuje se nám jakási dvojka. A dokonce poukazuje na princip hmoty!  A to tím, že rotace dokázala ohnout konce ramen jedničky. Hezká symbolika. Jakoby záměr jedničky směřoval ke hmotě, protože jedině u hmotné jedničky by bylo možné rotací ohnout její ramena. Myšlenka ohnout nejde, hmota ano.

OK, nyní máme dva ohnuté rotující protilehlé konce (dva konce kladené proti sobě), které však vypadají zcela stejně. Co kdybychom se tedy pokusili do našeho nového symbolu vpravit vědění o rozdílnosti té nejzákladnější duality světa. Tou je Dualita světa nehmotného a světa hmotného, které spolu vzájemně tančí … jak jinak než „v jednotě“ (ve společném jednotném záměru). Symbol kruhu a symbol úsečky nám doposud vyjadřovaly rozdílnost principů. Držme se tedy této symboliky nadále. Jedno rameno úsečky vyobrazíme jako kruhové a druhé protilehlé naopak jako úsečkové.

Jedno rameno kruhové, druhé úsečkové. Získali jsme dvojku.

Dvojka symbolizuje princip DUALITY, kde nic není lepší nebo horší. Dualita je hřiště, na kterém se odehrává naše hra proti-kladů.

*  Ve hře být dvojkou znamená být až druhý, být až za prvním. Jakoby dvojka klečela na kolenou a skláněla se před majestátem jedničky. Pokud však povstaneme, narovnáme se a dáme hlavu vzhůru, můžeme se stát opět jedničkou.

SOUHRN

Číselný symbol: DVĚ

Dvojkové principy: DUALITA, VZÁJEMNÁ SOUHRA PROTI-KLADŮ, VYMEZENÍ ZÁKONITOSTÍ, NIC NENÍ LEPŠÍ NEBO HORŠÍ

Tvar číselného symbolu: KOMBINACE DVOU PROTI-KLADNÝCH TVARŮ: KRUHU A ÚSEČKY

Vlastnosti tvaru: ÚSEČKA POSKYTUJE PEVNÉ UKOTVENÍ AVŠAK S OMEZENÍM, KRUH POSKYTUJE OTEVŘENÝ POTENCIÁL

ČÍSELNÝ PŘÍBĚH STVOŘENÍ:

 0 - NA POČÁTKU VŠEHO BYL NEPROJEVENÝ POTENCIÁL ABSOLUTNA

 1 - Z NEPROJEVENÉHO POTENCIÁLU ABSOLUTNA SE ZKONKRETIZOVAL A VYMEZIL JEDNOTNÝ ZÁMĚR.

 2 - ZÁMĚR DAL VZNIKNOUT „HŘIŠTI“, NA KTERÉM SE BUDE „HRÁT“. DAL VZNIKNOUT PRINCIPŮM DUALITY.