VODA
VYPRAVĚČI
Proč velikáni nových myšlenkových směrů „pouze“ hovořili?
Proč velikáni přinášející nová „paradigmata“ jako Ježíš, nebo Buddha a další, byli „pouhými“ „vypravěči“ a nezaznamenávali svoje nové revoluční „učení“ také písemnou formou? Nechtěli, nebo nemohli? Můžeme se jen dohadovat. A to je právě ono. Pojďme se o tom živě dohadovat! Myslím si, že právě toto „pouhé vypravěčství“ je jejich největším nedoceněným odkazem.
Jak to? Slovo je živé, když žije. Jakmile slovo velikána zapíšeme, vytvoříme z něj strnulé paradigma. Obsah přestane tepat a žít. Živý obsah postupně degraduje z původní životadárné mízy, náboje, energie, vhledu … na pouhé nezpochybnitelné strnulé záměry a představy vládnoucích struktur. Původně živé slovo je tak později v jiné době jinými lidmi a strukturami světu prezentováno jako nějaká nedotknutelná ikona, o které ani není radno skutečně přemýšlet, natož klást nějaké dotěrné otázky. Ze živého slova se tak velmi lehce stává patent na pravdu. A pokud takovým patentem lze ovládat masy lidí, stává se automaticky nejmocnějším nástrojem moci vládnoucích struktur. A nejlépe se samozřejmě ovládají stáda ovcí, nikoliv společnost plná svobodných a svébytných autentických bytostí.
Živé slovo žije nejen ve vypravěči, ale také v posluchači. Posluchač v sobě zpracovává nové myšlenky a nové energie a sám se stává vypravěčem, když předává své dojmy dále v okruhu svých blízkých. Takový posluchač a současně i vypravěč živého slova se postupně stává vědomou osobností, a získává svoji svébytnost a autenticitu.
Domnívám se, že velikáni "Vypravěči", si byli vědomi všech těchto úskalí pramenících z lidské přirozenosti dané doby. Své slovo předávali lidstvu jako živé poselství.
Dnešní uznávané texty popisující slova, myšlenky a záměry velikánů „vypravěčů“ je proto dobré brát se zdravým odstupem a rezervou. Mnohé ze „živého slova“ se staletími vytratilo také díky nepochopení a nesprávným překladům. Mnohé dokonce ani přeložit nešlo. Původní duch a záměr sdělení se často vytratil už jen díky tomu, že se překládalo z jazyků určitého myšlenkového konceptu do jazyka vytvořeného na zcela odlišném chápání světa. Starobylé jazyky (aramejština, hebrejština, koptština a další) jsou založeny na celostním a mystickém chápání světa, kde nic od sebe nejde oddělit a kde se vše navzájem ovlivňuje v jednom nekončícím harmonickém víru a tanci Stvoření. V takovém pojetí a chápání Stvoření například neexistuje pevně daná strnulá minulost, ani není určená budoucnost. Minulost i budoucnost je neustále živá a žije a tvoří se právě Teď. Takovéto nazírání na svět vede bytosti k odpovědnosti za své myšlenky, postoje, projevy, činy. Myšlenka je činem.
Jak odlišný je tento koncept například oproti řeckému konceptu myšlení (potažmo řečtině), jež je projevem chápání světa, ve kterém vše existuje jako součet jednotlivostí, jako soubor oddělených částí …
Rozdíl je naprosto zásadní. Právě proto nešlo řeckým učencům mnoho starobylých mystických textů a významů plnohodnotně pojmout, natož pak přeložit. Je to principiální problém, který v řeckých překladech degradoval původní celostní významy starobylých jazyků do jakéhosi omezeného souhrnu jednotlivostí.
Druhým zásadním problém u nedotknutelných ikonických textů je již zmíněná filtrace co se hodí a co se nehodí. Vládnoucí struktury na základě svých vlastních cílů určují, které texty jsou vhodné a které vhodné nejsou. A klidně přitom mohou pocházet ze stejného zdroje. Pokud se jim nehodí, nejen že je neustanoví pravdou, ale rovnou je označí za "kacířské."
Původní síla ŽIVÉHO SLOVA se tak postupně vytrácela. Co bylo původně osobní, živé, tvořivé, hledající, nedělitelné, křehké a vždy osobní a individuální, se nám postupem doby přeměnilo v ikonické, hromadné, nezpochybnitelné, přefiltrované, nepochopené ve své podstatě a ustrnulé ve své oddělenosti.
Zatímco jedno slovo vede bytosti ke svobodě, objevování niterných pravd a ke kýžené svébytnosti, jiné slovo je vhání do strnulého stáda ovládaného mocnými, kteří mají nezpochybnitelný patent na pravdu.
Dovolím si nyní čerpat ze skvělé práce bořiče strnulých ikonických pravd, úžasného badatele v oblasti náboženství a psychologie jménem Neil Douglas – Klozt, který je špičkovým odborníkem na srovnávací religionistiku a starobylé texty.
Vydal několik skvělých knih, ve kterých nádhernou formou přibližuje čtenářům původní esence obsahů původních starobylých textů. Úmyslně se vyjadřuji pojmem esence, protože původní texty vychází z mnohem dokonalejšího a celostněji pojatého myšlenkového konceptu, než je ten náš současný. To co my dnes chápeme separačně a odděleně, to si lidé myslící např. v hebrejském konceptu myšlení nebyli vůbec schopni ani představit. Nedokázali by to. Mysleli prostě jinak. Celostně, mysticky, duchovně, kde vše bylo chápáno jako tanec jednoho Stvoření. V takovém nazírání na svět, nebyl svět ZLÝ NEBO DOBRÝ. Činy lidí proto nebyly chápány jako dobré nebo zlé. Byly chápány jako nezralé nebo zralé. A to je podstatný rozdíl.
Jedině takové celostní vnímání světa mohlo vést k integraci ještě dalších hlubších sdělení v rámci původních duchovních textů. Neil Douglas – Klozt odhaluje takové další úžasné vnitřní úrovně. Nazývá je Modlitbami těla. Při pronášení určitých veršů, slov nebo skupin hlásek, dochází u člověka vlivem působení jejich vibrací k interakci s patřičnými psychoenergetickými strukturami. Dochází tak k regeneraci na různých úrovních bytosti. A co je nádherné, může se tak dít nejen na podvědomé úrovni. Při vědomém užívání Modliteb těla, je možné cíleně pracovat na regeneraci jednotlivých konkrétních tělesných a psychických složek sebe sama.
Bytost takového myšlenkového konceptu vede osobní niterní rozhovor se Stvořením sama za sebe, bez potřeby dalších nadřazených prostředníků. Svobodně pracuje sama na sobě, vnímá krásy a přesah Stvoření a cítí se být jeho rovnocennou a neoddělitelnou součástí. Stává se svébytnou bytostí.
NENÍ SLOVO JAKO SLOVO
Prolog Janova evangelia
Křesťanská verze dle Bible:
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh
Aramejská verze dle Pešity:
Na samém Počátku bylo, je a bude Slovo – Moudrost Jediného, činné Slovo a Zvuk.
Poselství a Rozhovor, jež nikdy neskočí a nikdy nezačaly, protože vždy probíhají Teď.
Neil Douglas – Klotz poukazuje na to, že v Aramejské verzi narážíme na stejný smysl, jako v Hebrejské knize Genesis a v Koptském Tomášovu evangeliu: Stvoření je pokračující proces, na němž člověk může mít podíl. V řeckém myšlení je božský Logos nehybný, přebývající v prostoru, za hranicí časného, zatímco v hebrejském myšlení je vyslovování „slova“ konáním.
PŘELOMOVÁ DOBA
Je nádherné, že žijeme v době, kdy na naši Zem vstupují vědomé bytosti vysokých vibrací.
Shlédl jsem rozhovor jednoho dospěláka s devítiletým chlapcem, který mu při svých dětských hrách bezprostředně odpovídal na jeho dotazy. Chlapcova slova jsou nebesky moudrá a chytají přímo za srdce.
Chlapec:
Jsme na Zemi a Země je jen jednou z planet v galaxii.
Můžete to přirovnat k mravencovi tady na chodníčku.
Mravenec taky neví, že existuje něco víc, než ten chodníček. Prostě pořád jde. Netuší, že je součástí mnoha světů.
Lidská rasa je na tom podobně.
Až objeví, co je tam nahoře – pak budou vědět, že jsou pouze malou součástí této galaxie.
dospělák: EXISTUJE NA JINÝCH PLANETÁCH ŽIVOT?
Myslím, že ve skutečnosti existuje spousta různých živočišných druhů.
Některé z nich nevidíme, některé jsme ještě neobjevili – jiné mohou být na místech, kam nemůžeme jít.
Také se nemusí na život dívat ze stejného pohledu jako my.
Mohou zde být další bytosti – možná je jednou najdeme. Ale právě teď nevíme.
Nikdy si nemůžeme být jistí, jestli tam skutečně něco je.
Je to nekonečné pátrání – kdy ani přesně nevíte, co hledáte.
dospělák: EXISTUJE VÍCE VESMÍRŮ?
Myslím, že je to reálně možné. Současně je to naše fantazie.
Je to strašně komplikované. Protože nemáme žádný důkaz, že tam venku něco je.
Jediným důkazem jsme MY sami. A místo kde se ve vesmíru nacházíme.
Můžete o tom pouze teoreticky mluvit, pravdu se nikdy nedozvíme.
dospělák: CO JE SMYSLEM ŽIVOTA?
To je jedna z nejtěžších otázek vůbec.
Řekl bych, že smyslem vašeho života je TO co s ním uděláte.
Záleží na tom, jak si vy sami svůj život představujete – jaký chcete aby byl?
Nikdo za vás nemůže rozhodnout, co budete dělat. Rozhodujete se sami.
Nad svým životem máte kontrolu.
Můžete čelit různým překážkám, ale nikdy to neznamená, že něčeho NEMŮŽETE dosáhnout.
dospělák: JSOU VĚCI V NAŠEM ŽIVOTĚ PŘEDEM DANÉ?
Některé se tak mohou jevit, ale vy to můžete změnit. Můžete změnit svůj „ osud“
Tak to je důmyslné. Je dobré tohle vědět.
Možná se pletu. Události mohou být pouze načrtnuty, takový hrubý plán.
A vy v nich hrajete nějakou roli, bez toho aniž byste si to uvědomovali.
Možná, že věci prostě VÍTE. A to je ve skutečnosti „OSUD“
Možná že OSUD je něco, co vás zná. Ví, co uděláte. Ale možná se pletu.
Možná, že vás osud totálně ovládá.
Trénuju na sezónu. Myslím, že baseball je jedna z opravdu speciálních věcí v našem životě.
Děláme sporty pro zábavu a kvůli prožitku NAPĚTÍ. Napětí, které cítíte při sportu ve svých životech běžně nemáme.
Možná ještě v hudbě … to je. Protože tam to také může být viditelné.
Můžete slyšet … mít pocit BARVY.
Určitým způsobem (Bashar říká přesně to samé) … ve své mysli.
dospělák: KDYŽ POSLOUCHÁŠ HUDBU, VIDÍŠ BARVY – NEBO SLYŠÍŠ BARVY?
No … někdy.
dospělák: SLYŠÍŠ KOUSEK PÍSNIČKY A ŘEKNEŠ SI, ŽE TO ZNÍ ČERVENĚ?
Jo.
Meditační koncert - KARAIMI / MAOK
CHANNELING
Esther Hicks - Abrahamovo učení
OTÁZKA HOSTA:
"Už dva roky se vzpírám egu a rád bych věděl, co si Abraham myslí o egu a jak s ním máme pracovat a používat ho pro dobro věci, přestože to mnohdy vypadá, že ego je špatné, pokud mu nerozumíme a nekotrolujeme ho."
Esther Hicks má channelingové spojení s Abrahamem a zprostředkovává ho celému světu.
Abraham je skupina vysoce vyvinutých bytostí, které k nám vtěleným duším na Zemi promlouvají skrze Esther. Jejím základním poselstvím, které se nám snaží přiblížit, jsou vesmírné zákony, ale dotýká se také mnoha dalších zásadních témat, která vysvětluje z její širší perspektivy. Tato perspektiva byla také naší perspektivou, než jsme vstoupili do našich těl.
CHANNELING: Esther Hicks - Abraham (videa na youtube s českými titulky)
Jak předávat dějiny našim dětem
O Bohu
Nové paradigma
další videa:
Jak Zdroj vidí přírodní katastrofy
O válce, domácích mazlíčcích a souladu
Rozhovor s Esther Hicks
CHANNELING
Darryl Anka - Bashar
„Nevěřte ničemu co říkám, jen proto, že jsem to řekl.“
Bashar:
Více zd
rozhovor s Darrylem Ankou
Vezměte život zpět do svých rukou
Darryl Anka je již více jak 30 let skvělým médiem - channelem, skrze nějž promlouvá bytost, jež si říká Bashar. Informace, které předává se týkají vesmírných civilizací, vědomí, struktur a funkce mysli, vlivu vědomí na realitu a další a další metafyzické a duchovní oblasti, všechny však popisuje naprosto srozumitelně a včetně všemožných mechanických detailů takovým způsobem, aby bylo co nejsnadnější je uplatnit prakticky. Kapitolou samou pro sebe jsou pak otázky a odpovědi, které jsou součástí téměř všech seminářů. Kdokoliv může položit libovolnou otázku, která je mu bez zaváhání naprosto vyčerpávajícím způsobem zodpovězena.
Jak se zbavit jakékoliv závislosti
překlad anglického textu do češtiny
otázka: Přítomnost není důsledkem minulosti?
Bashar: Ne.
otázka: A budoucnost není důsledkem přítomnosti?
Bashar: Ne.
otázka: Prosím, vysvětli to.
Bashar: Všechny věci existují TEĎ. Rozumíte? Pokud všechny věci existují TEĎ, pak to, co nazýváte MINULOST či BUDOUCNOST, vše napříč časovými liniemi, existuje ve STEJNÉM ČASE. Dívejte se na to jako na možnosti. Nic není vytesáno do kamene, jsou to pouze možnosti, všechny existují. Zažijete tu možnost, se kterou ladíte energeticky teď z pohledu lineárního plynutí času.
Lineární zkušenost znamená, že si vytváříte dojem propojeného plynutí času s jinými realitami, které existují v tu samou chvíli. Vy je pouze nazýváte MINULOST či BUDOUCNOST, abyste v tom neměli zmatek. Ale všechny reality existují právě TEĎ.
Jde o to, že když si vytvoříte lineární propojení (minulost-přítomnost-budoucnost), ať si zvolíte čímkoli být v přítomnosti, tak jste každým momentem absolutně odlišným člověkem. Takže když změníte svou definici o tom, kým jste právě TEĎ, tak abyste se touto novou osobností stali, musíte mít odlišnou MINULOST! PŘÍTOMNOST ve skutečnosti mění vaši MINULOST!
Když definujete, kdo JSTE, právě teď a každý moment, vytváříte nové spoje s ostatními simultánně existujícími realitami, které nazýváte MINULOST či BUDOUCNOST. Tohle děláte pokaždé, když se změníte, každý moment. Nikdy nejste doslova ten samý člověk a nikdy nemáte stejnou minulost.
Když si přestanete myslet, že vaše bytí je takto propojené, když si uvědomíte, že jste pořád někdo nový – nový – nový – můžete udělat to, čemu my říkáme 13. krok. Když si pro sebe znovu teď definujete KDO TEDY JSTE, nejde o to, že byste se změnili, a tu nebo onu věc už dále neděláte, vy jste ji NIKDY NEDĚLALI! Tu věc dělal někdo úplně JINÝ! Opravdu to byla odlišná osoba.
Příklad: Někdo trpí nějakou závislostí. Pokud je skutečně schopen se vnitřně plně přesvědčit, že se každým okamžikem stává NOVÝM člověkem, pak pochopí, že člověk, kterým se stal nyní, onu závislost NIKDY NEMĚL! To je důvod, proč teď necítí žádné nutkání.
Ve vaší realitě můžete vidět konkrétní příklad: existují případy, které vaši doktoři nazývají mnohočetná porucha osobnosti (MPD). Existují zdokumentované případy lidí s MPD, jejichž jedna osobnost trpí rakovinným nádorem, ale jakmile se přesunou do další osobnosti, nemají ŽÁDNÝ NÁDOR! Jsou zdokumentované případy, kdy jedna osobnost trpí alergií, zatímco další ne. Existují dokonce lidé s MPD, jejichž rozdílné osobnosti mají odlišné barvy očí! Jejich osobnosti jsou doslova ODLIŠNÍ LIDÉ! A přesně tak to máte vy všichni, každým okamžikem. Když si tohle skutečně uvědomíte, zjistíte, že jste každým momentem na nové startovní čáře!
Budete mít takovou minulost, jakou chcete. Budete mít takovou budoucnost, jakou si vyberete, to všechno díky osobě, kterou jste PRÁVĚ TEĎ.
PŘESTAŇME JEN NADÁVAT.
POJĎME KONAT A VEŘEJNĚ PROJEVUJME SVŮJ PROTEST.
Jedno tibetské přísloví říká, že pokud se někdo pohoršuje nad nepořádkem, na který se dívá, má jít a začít nepořádek pomáhat uklízet a pokud jej uklízet nechce, tak se má dívat jinam.
Nadáváme na náš současný stát. Pohoršujeme se nad nepořádkem, který vidíme. Budeme se jen dívat a nadávat, nebo se budeme aktivně snažit konat?
Že to není možné? Kdyby to nebylo možné, nebylo by možné nikdy nic. Každá snaha se počítá a každá kapička je nutná. I oceán se skládá z pouhých kapiček. Síly, které hýbou společností a jeho systémem, jsou síly mentální. Musíme něco cítit, něco chtít, něco vnímat a něco vyjadřovat. Toto všechno jsou energie, které konají. Často skrytě našim zrakům, ale o to více účinně.
V poslední době máme možnost společně slévat naše individuální kapičky postojů a názorů v rozrůstající se oceán nových možností. V mnoha zemích EU se tak již děje. Na náměstích jsou organizované PROTESTNÍ AKCE OBČANŮ, NIKOLIV PROTI VLÁDÁM JAKO TAKOVÝM, ALE PROTI NEREFORMOVATELNÉMU SYSTÉMU, který je všude tak pevně zakořeněný.
Že to k ničemu nebude? Přesně takhle zní často typická česká odpověď. A právě zde se tolik hodí v úvodu uvedené tibetské přísloví.
Jde to. Jde to, protože věci vždycky jdou, když se opravdu chce. ŠLO TO NA ISLANDU, musí to jít i jinde. Když budeme opravdu chtít. Proto přece žijeme své životy.
Chceme? Chcete?
ARAMEJSKÝ OTČENÁŠ
Ty, jenž zrozuješ, Otče-Matko Kosmu, soustřeď v nás své světlo, ať je k užitku. ... Dechu všech světů, slyšíme Tě dýchat - dovnitř a ven - v tichu.
Pomoz nám v jediném svatém dechu pociťovat jenom Tebe - to vytvoří svatyni v nitru, v celistvosti. To světlo my všichni hledáme jinde, a to nás od nás samých odvádí, ale Jméno vždy žije uvnitř.
Svou vládu jednoty stvoř teď. ... Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků. ... Ať Tvé rady řídí naše životy a očistí naše úmysly pro spolu-tvoření. Tvá vláda vytryskne, až se naše paže rozpřáhnou a obejmou všechno stvoření.
Jak nacházíme Tvou lásku ve své, tak nebe s přírodou ať zplodí nové stvoření. Tvá jediná touha pak s naší působí jak ve všem světle, tak i ve všech formách.
Dopřej nám náš denní chléb a vhled pro potřebu, o níž se hlásí rostoucí život. ... Vytvoř v nás, pro nás, to, co je jen možné: osviť každý lidský krok k domovu.
Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních. ... Odpusť naši skrývanou minulost i utajené hanby, jakož i my neustále odpouštíme, co jiní skrývají. Ulehči nám tíhu utajených dluhů, jakož i my zbavujeme druhé povinnosti je splácet. Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje. ...
Nedej, aby do nás vstoupilo zapomnění, a pokoušela nás falešná zdání. Zlom moc naší nezralosti, vnitřní stagnaci, která brání dobrému ovoci. V pravdě - síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy: Amen. ... Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.
Vpravdě - díla těchto výroků nechť jsou půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy. Amen. ... Od Tebe pocházejí králové a královny korunovaní - principy vlády, kosmické "Já mohu". Amen. ... Z Tebe ten plamen budící úžas, ta sláva rození, vracející světlo a zvuk do kosmu zpět. Amen.
V JEDNOM PYTLI aneb BOJ S PŘEDSUDKY
Velmi často si stěžujeme na stres. Stres si však vytváříme my sami. Většinou nemáme čas a chceme toho hodně. Díky tomu pak nejdeme do hloubky a podstaty věcí. Není na to prostě čas, nálada ani energie. Je to trend naší doby.
Tento trend je podle mě podhoubím pro všudypřítomnou rakovinu současnosti. Rakovinu jménem PAUŠALIZACE. Chceme si usnadnit život zjednodušováním. Škodlivým zjednodušováním. Tak vznikají PŘEDSUDKY. Určitě takoví nejsou všichni, to bych nyní paušalizoval také. Pravdou ale je, že velmi velká část společnosti nezdravě paušalizuje.
Černí jsou takoví, Cikáni makoví a Češi zase kradou.
Tak příliš často platí, že jak se dá něco hodit do jednoho pytle, šup a je to tam. A úsudek je hotový. Takový úsudek je pak samozřejmě předsudkem.
Někdo říká, „ale doba je taková, co se dá dělat.“ Ano, je taková, ale protože my jsme takoví. My vytváříme naší dobu. Nikdo jiný. Jistě, trendy tady byly, jsou a budou. Z těch se můžeme, máme a musíme poučit. Jenže „hlupákovi“ je hned všechno jasné, zatímco moudrý neví, protože ví, že vše je jedinečné, individuální, křehké a vzájemně propojené.
Z důsledků vítězné hlouposti pak úplně mrazí. Projevují se od „pouhých“ úšklebků, přes nedůvěru, šikanu až po spalovací komory.
Dvě slova, která pronesl OSHO mi stále zní v uších. „HROMADÍME SMETÍ.“
Kdyby toto zamyšlení „nad sebou samým“, samozřejmě mojí osobou nevyjímaje, vedlo k tomu, že se díky němu byť jen jednou jedinkrát pozastavíme ve svém rychlém odsudku a posečkáme, potom splnilo svůj účel.
Když budete chtít, můžete mi posílat na e-mail názorné příklady, různé příběhy ze života, ve kterých sehrálo svoji negativní roli právě „HÁZENÍ DO JEDNOHO PYTLE.“ A to ať už z pozice „oběti“ v pytli, nebo „toho kdo sám do pytle hodil.“ Vaše skutečné příběhy ze života pak mohu umístit přímo na tyto stránky. Myslím, že někteří z nás uvítají takový zdroj poučení přímo ze života.
Velmi často si my lidé myslíme, že právě MY JSME TI LEPŠÍ, ať už skrytě nebo otevřeně. Co myslíte?
Děkuji, že jste to dočetli až sem.
přííspěvky čtenářů k tématu najdete ZDE
NĚKOLK VĚT JIŘINY ŠIKLOVÉ, JE ČAS NEMLČET
"Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali. Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.
Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou. Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických. Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni.
Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou.
Nepozastavujeme se nad tím, že v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější než v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x dražší.
Nepozastavujeme se nad tím, že miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem - akciemi na doručitele.
Nepozastavujeme se nad tím, že bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci.
Nepozastavujeme se nad tím, že výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více než v Londýně nebo v Paříži.
Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české. V naší zemi lze dnes ustát jakýkoli skandál, za několik dní ho překryje ten další. Hlavě státu, zaměstnané vlastní ješitností a bojem proti nebezpečí evropské integrace, nestojí korupce za půl slova.
I když je to dnes méně okaté, média vědí o čem psát víc, o čem méně, o čem nic. Zatímco v dobách komunismu jsme museli překonávat strach, nyní je překážkou lenost. Nadáváme na ceny, ale jsme líní změnit banku nebo telefonního operátora. Necháme se stříhat jak ovce. Jsme líní se informovat, vytvářet si, prosazovat a bránit svůj názor. Místo přísunu a zpracování informací si vymýváme mozky stupidními seriály. Místo zpráv a názorů čteme v bulváru o celebritách, kdo komu zahýbá a s kým. Náš národní cynismus se masochisticky vyžívá v tom, jak hrozné panují poměry a sami kromě vymýšlení vtipů neděláme nic. Ti přihlouplí se ještě rozčilují nad stotisícovými platy, ale miliardové causy jim unikají. Svou lenost pak omlouváme filozofií, že "jsou stejně všichni stejní", případně "tihle budou ještě horší".
Za nezájem a lhostejnost k osudu věcí veřejných zaplatíme vysokou cenu. Korupce prodražuje většinu investic financovaných z daní i z obrovského deficitu.
Ukrajuje šance našich dětí, na nichž v soukromí tak usilovně pracujeme. Zadlužuje zemi, která bude jednou jejich.
Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi s tím, že stejně budeme muset volit jednu z nich bez ohledu na to, jak přezíravě se k nám budou chovat. Myslí si, že stačí provětrat strašáky, zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. Technika jejich vládnutí přitom dlouhodobě vylučuje jedno i druhé.
Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vždycky nějak dohodnou. Je přitom zřejmé, že i
ostatní strany využívají své zaslepeně loajální "fanoušky", ochotné jim odpustit úplně cokoli.
Vedení velkých stran sází na to, že se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických a že nám nezbude než zvolit jejich oranžovou či modrou košili bližší než toho druhého kabát.
Kolikrát jsme už slyšeli, že "není koho volit", mnozí volit nechtějí a nepůjdou. Kolikrát jsme svou volbu s pocitem studu nikoli hrdosti, zdůvodňovali menším
zlem. Není snad právě takovýto vynucený hlas z rozumu ten "vyhozený"? Jakou cenu má vůbec náš hlas, když ho dáváme se skřípěním zubů?
Nikdo z nás si nedělá iluze, že by malé politické strany byly lepší a čestnější než ty velké. Moc korumpuje vždy. Ale absolutní moc korumpuje absolutně. Možná jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: "A proč jste s tím tehdy něco neudělali?" Připravujme si dnes odpověď pro naše děti.
Nemusíte to podepisovat. Můžete to poslat dál."
Jiřina Šiklová
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. se narodila v roce 1935 v Praze. Vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1965 se podílela na založení katedry sociologie FF UK. Kvůli své angažovanosti byla po 21. srpnu 1968 z fakulty vyloučena a později vězněna za šíření zahraniční literatury. Po roce 1989 se vrátila k výuce sociologie a podílela se na založení Katedry sociální práce FF UK či pražského Centra pro Gender Studies.
OPICE SE VYVINULA Z ČLOVĚKA – NE NAOPAK !
Moudří o něm říkají, že je to možná největší žijící „hlava“ současného světa vůbec.
Slovák RNDr. Emil Páleš CSc. Jeho badatelský a lidský přínos je bezesporu nedocenitelný.
Vřele doporučuji ke studiu jeho díla („Angelológia dějín“ a další) , která jsou doslova dechberoucí studnicí Poznání.
OPICA SA VYVINULA Z ČLOVEKA – NIE NAOPAK !
Tak znie, laicky povedané, najnovší a najvýznamneší objav paleoantropológie. Veda tým pokročila tak ďaleko, že sa vrátila k svetonázoru Krovákov, ktorí sa pokladajú za najprimitívnejší kmeň na Zemi. Ak ste sa totiž prírodných národov pýtali, kde sa podľa nich vzali lesní ľudoopi, všade vám povedali, že sú to bývalí ľudia, ktorí stratili duchovne-morálne vlastnosti (a nie že ľudia sú vyvinuté opice, ktoré získali ducha a morálku). Tak hovoria indické alebo aztécke mýty: pred týmto ľudstvom existovali pokolenia ľudí, ktoré sa nepodarili. Nedokázali vysloviť meno svojich Stvoriteľov, nechceli ich uctievať a boli preto zavrhnuté. Zvyšky týchto pokolení sa rozpŕchli v lese ako ľudoopi. Stojí to aj na troch miestach v Koráne: Boh preklial tých, čo nedodržiavali prikázania a premenil ich na opice (7:166, 2:65, 5:60).
K tejto starej náboženskej pravde sa teraz vrátili vedci, ako stratení synovia prichádzajúci späť domov. Môže za to fosília nazvaná Ardipithecus ramidus, ktorú našli v afarskej púšti v Etiópii. S vekom 4,4 milióna rokov predstavuje najstaršiu relatívne úplnú kostru hominida. Záverom výskumu, ktorý trval 17 rokov, bolo venované zvláštne číslo časopisu Science v októbri 2009 s príspevkami od viac než 50-tich odborníkov.
CELÝ TEXT ZDE
STÁTNÍ ZÁRUKY a STÁTNÍ DLUHOPISY
Jaké záruky obecně může dát někdo, kdo se stále více a více zadlužuje?
Obecný problém je, že i ostatní státy se stále více a více zadlužují. Žijeme si všichni prostě nad poměry. Takže se bude muset něco globálního zásadně změnit. Všichni a všechno dnes v podstatě žije na dluh. To nelze věčně. Dolar se kymácí, eurozóna stojí nad propastí.
JEDNU ZÁRUKU VŠAK MÁME. A máme ji všichni. A totiž, že tak jak je nastaven finanční svět obecně, tak to znamená jistotu, že měna bude muset padnout a ztratit prudkým pádem svoji hodnotu. Proč?
Protože papírové peníze už dávno neplní roli skutečných hodnotových platidel. Takové platidlo totiž musí být realitou (zlato, ropa, atd ...)
Dříve papírové „peníze“ zastupovaly zlato 1:1. Pak byly prý alespoň kryté zlatem. Později už byly kryté pouze neviditelnými továrnami, infrastrukturou a hospodářstvím země. A dnes už nejsou kryté vůbec ničím. VŮBEC NIČÍM !!! Pamatujete si ještě, že dříve bylo na bankovkách natisknuto, že jsou kryty aktivami dané země? Dnes už se ani toto nedá lhát na bankovky.
Dnešní peníze jsou jen papírky. Jsou to jen papírky, které si stát tiskne podle míry problému, který právě prožívá.
Celý tento papírkový systém už jen z holé podstaty systému a čisté matematiky je mínusový a deficitní, protože jestliže má někdo spravovat pro stát tento papírkový systém, musí být za to také státem odměňovaný.
Příklad: Dejme tomu, že jeho odměna bude 10%. Aby však mohl spravovat pro stát například 100 korun, tak musí natisknout 110 papírkových korun. 10 pro sebe a 100 pro sát. A celý systém je automaticky 10% v mínusu už jen tímto startovním mechanismem. TO JE DEFICIT A ZADLUŽENÍ STÁTU UŽ JEN „ZE STARTU.“
K tomu se pak samozřejmě nabalují další velké nešvary a systémová okrádání.
Celý bankovní systém tedy už rovnou dopředu počítá s určitým cyklem (cca 70 let, aby si žijící generace lidí, kterých se to aktuálně týká, předchozí krach už nepamatovaly), kdy zákonitě musí měna padnout (ztratit hodnotu), protože deficit bude tak velký, že celý systém se zboří. Hodnota papírků se pak v nastalé cyklické krizi jen seškrtá a může se jet zase od znova. Jen lidé prostě přijdou o své úspory. Z výše uvedených, jednoduchých a prostých důvodů. K pochopení nám přitom stačí pouhá primitivní matematika. Takový je systém bankovnictví, kde neexistují reálná platidla, ale pouze papírky. Banky a tedy i stát žijí z důvěry lidí tak dlouho, dokud to jen jde. Proto tolik ohlupují lidi. Stačilo by jen, aby velká část lidí chtěla zpět svoje peníze a domeček z karet (nebo lépe řečeno z papírků) se sesype.
Energie a surovinové zdroje padnout nemohou, protože to jsou skutečná platidla, skutečné peníze. TO JE JEDINÁ HODNOTOVÁ ZÁRUKA. Proto dnes banky a vedoucí státy světa vedou nelítostné boje o suroviny a jejich zdroje.
A papírky? To jsou jen papírky, kterých si stát zase nadělá kolik bude chtít až bude potřebovat. Podle míry problému anebo podle toho, co lidé ještě na svých bedrech unesou.
Takže jak, nemáme tedy žádné záruky?
ALE ANO, JE TADY JEDNA ZÁRUKA.
ČAS OD ČASU MUSÍ MĚNA PADNOUT A ZTRATIT SVOJI HODNOTU. CYKLICKY MUSÍ NASTAT KRACH, ABY SE MOHLY NAHROMADĚNÉ DEFICITY VYNULOVAT A MOHLO SE ZAČÍT (NA DALŠÍCH CCA 70 LET) OD ZNOVA. JEN TO ODSKÁČOU OBYČEJNÍ LIDÉ. KDO JINÝ.
NAPADLO VÁS NĚKDY, ŽE KDYŽ JSOU VLASTNĚ TÉMĚŘ VŠECHNY STÁTY NAVZÁJEM ZADLUŽENÉ A ŽE VŠICHNI DLUŽÍ VŠEM, ŽE TO JE NEJEN ŠPATNĚ, ALE ŽE TO VLASTNĚ ANI NEJDE V GLOBÁLU BEZ KRACHU SYSTÉMU SPLATIT? PROSTĚ SE SYSTÉM ZBOŘÍ A PO KRACHU ZAČNE ZASE OD NULY, DLUHY SE TAK V KRIZI DOPROVÁZENÉ SOCIÁLNÍMI BOUŘEMI SMÁZNOU, PAK PŘIJDE OČEKÁVANÁ CYKLICKÁ KONJUNKTURA A JEDE SE ZASE DÁL. TAKOVÝ JE NÁŠ SVĚT A TAKOVÉ JSOU NAŠE ZÁRUKY. A TAK TO PŮJDE DO TÉ DOBY, DOKUD SE OPRAVDU NĚCO ZÁSADNÍHO NEZMĚNÍ.
JE TO VŠAK OBECNĚ JEN NAŠE VINA. TO MY OBYČEJNÍ LIDÉ SVÝM DUCHEM UMOŽŇUJEME SYSTÉMU PREFEROVAT POVRCHNÍ VĚCI.
Výše uvedené berte prosím jen jako můj názor. Jestli jste to dočetli až sem, tak to mi úplně stačí. Pokud byste chtěli přímo argumenty nejodbornější, tak velmi doporučuji shlédnout přednášku Andrese Clause (o penězích, je to s titulky), který se rozhodl říkat lidem pravdu o světě peněz. Je to velmi poučné.
Vědec, badatel a mystik, RNDr. Emil Páleš CSc., přednesl na České konferenci, v Kutné hoře, 14.5. 2011 následující skvělý a podnětný příspěvek o stavu společnosti a jejím následujícím vývoji.
"Český filozof Václav Bělohradský bol nedávno hosťom Filozofického ústavu v Bratislave. Poukázal na to, že v súčasnosti vládne už cynické rozčarovanie nad tým, ako sa vyprázdnil obsah demokracie, ktorá sa teoreticky deklaruje, ale skutočnosť je opačná. Viaceré okolnosti vyvolávajú krízu identity, mentálnu paniku, volanie po istote a návrate ku koreňom. Na obzore budúcnosti sa črtajú konzervatívne, tradicionalistické, fundamentalistické postoje, ktoré nastolia – ako on vraví – dajakú rozprávku, teda pevný obraz sveta a hodnôt, ktorý však už nebude predmetom slobodnej diskusie a voľby.
Nadviažem na Bělohradského, ale pripojím aj podnet, ako to riešiť. Ja skúmam dianie na pozadí veľkých archetypov kolektívnej psychológie a zákonitostí ich striedania. Aj keď ich nazvem tradičnými menami kresťanských archanjelov, nič to nemení na tom, že tým istým zákonitostiam sú podrobení aj ateisti a nekresťania.
CELÝ TEXT ZDE
Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše tiché v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!